Kdo z nás by někdy v životě neužíval lékařem naordinovaná antibiotika? Jsou ale opravdu vždy nutná? Neexistuje někdy i šetrnější řešení?
Před pár lety jsem začala trpět na gastroezofageální reflux (žaludeční reflux). Brala jsem léky, které snižovaly produkci žaludeční kyseliny. A i když účinek léků byl skvělý a úleva nesmírná, potíže se stejně pořád vracely a navíc, přicházely čím dál častěji.
Padlo rozhodnutí zjistit, zda tyto potíže nejsou způsobené baktérii Helicobacter pylori. Bingo – test byl pozitivní a už jsem z ordinace odcházela s receptem na “megabalení” dvou různých druhů antibiotik.
Přestože jsem všechny poctivě vybrala, kontrolní test ukázal, že to bylo “k ničemu.”
Zmíněná baktérie se totiž dokáže velice chytře před zásahem smrtícími antibiotiky “schovat”. Tuto, (obrazně řečeno), antibiotickou tsunami vlnu dokáže přečkat v úkrytu žaludeční sliznice. A tak jsem si místo likvidace potenciálně škodlivé bakterie Helicobacter Pylori, (která je mimochodem často součástí běžné žaludeční mikroflóry), nasazením antibiotik zajistila smrt mnoha užitečných baktérií.
Přitom právě ony jsou pro kvalitu zdraví nesmírně důležité.
Už při prvních mi bylo blbě. A nejen, že mi nepomohly, ale s odstupem času (díky porušení střevní rovnováhy) způsobily vznik dalších zdravotních potíží, včetně nechtěné nadváhy.
Skutečnost, že jsem začala tloustnout, nejspíš ve spojitosti s antibiotiky a nikoli s přechodem, jak jsem se dříve domnívala, jsem si uvědomila až později (viz můj příběh). Tenkrát nebylo k dispozici tolik přístupných dat o výzkumech střevní mikroflóry, jako je tomu dnes. O tom, že může existovat baktérie způsobující nadváhu, jsem v té době neměla nejmenší potuchy.
Čím více vědci studují střevní mikroorganismy, tím více informací se k nám dostává. O překvapivém vlivu střevních baktérií na naši tělesnou váhu, na to jak myslíme, jak jednáme, jak se psychicky cítíme, jakým jídlům dáváme přednost atd., máme dnes k dispozici již bezpočet výzkumů.
Na tuto možnost mne přivedla mladá lékařka a vědkyně, která jako jedna z prvních stála u počátku mého zájmu o střevní mikroflóru – Giulia Enders
Její doporučení užívat Sulforaphan (extrakt z brokolice) jako alternativu za antibiotika, jsem přivítala s povděkem. Sulforaphan je schopen blokovat enzym, jímž si Helicobacter Pylori neutralizuje žaludeční kyselinu ve své těsné blízkosti a tím je schopna přežít i v tak silné kyselině, jakou je kyselina chlorovodíková (neboli žaludeční).
Po dvou týdnech jsem přestala mít jakékoli potíže.
A i když tato bakterie dokáže být velice zákeřná, není třeba hned podléhat panice. Žije v žaludcích poloviny lidstva a ne každý s ní má problémy.
Navíc, jak výzkumy ukazují, má i svá pozitiva. Bylo zjištěno, že především v průmyslových zemích přibývají nemoci jako astma, alergie, diabetes (cukrovka) nebo neurodermitida (atopický ekzém) současně s tím, jak ubývá množství Helicobacter pylori.
Není proto účelem tuto baktérii totálně vymýtit, nýbrž jen snížit její množství na únosnou míru tak, aby neškodila. A k tomu stačí užívat výše zmíněný koncentrovaný extrakt z brokolice (ke koupi v lékárnách v Německu nebo Rakousku).
Když někdy slyším, jak si někdo “stěžuje”, že mu doktor předepsal už třetí antibiotika, měl by si vyžádat provedení antibiogramu, který určí, která antibiotika zajistí nejlepší léčbu. Lékař by neměl podávat antibiotika způsobem pokus – omyl. Jde o vaše zdraví, ne jeho.
Dnes už víme, že užitečné střevní mikroorganismy hrají centrální roli pro naše zdraví, proto nám i snadno dojde, že jakákoli likvidace jejich rovnováhy nemůže zůstat bez následků.
Antibiotika byla vyvinuta za účelem usmrcování škodlivých baktérií. Jenže ony nerozlišují mezi užitečnými a škodlivými mikroorganismy. Bez milosti zabíjejí i potřebné a žádoucí baktérie. A v tom je ten problém.
Následkem usmrcení žádoucích mikroorganismů dochází k zásadní a negativní změně ve složení a funkci střevní mikrobioty (mikroflóry), v jejímž důsledku mohou vznikat jiné zdravotní potíže, včetně nechtěné nadváhy.
A i když je tato skutečnost lékařům dobře známa (viz text v rámečku), stále se předepisují i jen tak “pro jistotu”, často na slepo (bez antibiogramu) nebo na “žádost” pacienta.
A na závěr ještě krátké video, které rozhodně stojí za shlédnutí.
Jak předcházet karcinomu střeva? (s českými titulky)
A jaké zkušenosti s antibiotiky máte vy? Napište mi do komentářů.