„Mou prioritou

je žít ve zdraví

a soběstačnosti

v každém věku, tedy

i ve stáří.“

O mně a mém hubnutí v přechodu

Jsem zdravotní sestra a hned na začátku vám chci říct, že v dětství, v pubertě, v dospělosti i po třech dětech jsem byla vždy štíhlá a myslela jsem si, že to tak zůstane po celý život. 

Jenže člověk míní a život mění.

Polovina života utekla rychleji, než by si člověk přál, a přišla menopauza. Myslím si, že neexistuje žena, která by z tohoto období neměla alespoň trochu obavy, či o něm neslyšela něco negativního:

  • „To je konec mládí…“
  • „Začnou ti vypadávat vlasy.“
  • „Budeš tloustnout, mít depky, poruchy spánku…”
  • „Už tě čekají jenom nemoci” atd.

Musím říct, že média nám to neusnadňují. Podporována farmaceutickými firmami nám neustále vnucují různé "problémy", abychom si mysleli, že bez pilulek nemůžeme žít normálně.

Já jsem se ovšem cítila docela fajn a i postava zůstávala stále štíhlá. Není se tedy čemu divit, že jsem nabyla mylného přesvědčení, že mám nejspíš (jak se říká) "dobré geny", a proto se mě tloustnutí v tomto období netýká a týkat nebude.

Jenže uběhly čtyři bezproblémové roky a přišel čas, kdy mě mé „dobré geny“ nejspíš opustily. 

Co se stalo?

Začala jsem tloustnout. Začala jsem tloustnout. Bylo to v době, kdy jsem nějakým negativním poznámkám o přechodu, hormonech a tloustnutí již dávno nevěnovala žádnou pozornost. O to větší bylo moje překvapení z toho, co se začalo dít.

Najednou se moje postava začala proměňovat v „michelínského panáčka“. Reklama na pneumatiky může být sice možná úsměvná, mně ale do smíchu rozhodně nebylo. Čím širší byla pneumatika, tím nižší bylo mé sebevědomí.

Co bylo příčinou? 

Tak to jsem tehdy skutečně netušila. Životní styl jsem nijak nezměnila. Nezačala jsem více jíst, ani celé dny vysedávat na gauči nebo se přehnaně cpát sladkým. Všechno bylo jako dřív, a přesto pneumatika a zadek rostly. Co teď? Dietu, ale kterou? V životě jsem žádnou nedržela. Na to já moc nejsem.

Nikdy jsem nepila alkohol, nekouřila a dokonce jsem tehdy ještě nepila ani kávu. Vždycky jsem ráda cestovala, rekreačně sportovala a k tomu jsem už posledních nejméně 15 let dávala přednost i zdravému jídelníčku.

Nechápala jsem to.

Že by to vážně bylo tou změnou hormonů? Asi ano. Jenže pak mi, prosím, vysvětlete, proč tloustnou i ty ženy, které ještě v žádném přechodu vůbec nejsou, a i když se tloustnutí opravdu snaží zabránit, nedaří se jim to.

Co je u nich důvodem?

Takže jaký přechod? Chtěla jsem tomu přijít na kloub, ale nevěděla jsem, co a kde hledat.

Jednou jsem se před dcerou zmínila, že mi ty špeky vadí a že nevím, jak se jich zbavit. Její odpověď byla: „Už máš na to roky, tak co bys chtěla?”

Co bych chtěla?

No přece zůstat dál štíhlá. Bylo mi sice padesát, ale to přece dnes není „žádný věk“. V duchu jsem si říkala: Co to je za hloupou odpověď? To si vážně myslí, že až jí bude padesát a začne tloustnout, že jí ty narůstající špeky fakt nebudou vadit? Že jí vážně nebude vadit být tlustá a nemocná?

Ale ať je to tak či tak, rozhodně jsem neměla v úmyslu se s ní o tom dál bavit a už vůbec ne se s tím smířit.

Myslíte si, že jako zdravotní sestra víte o hubnutí dost?

NE, NEVÍTE.

Troufám si tvrdit, že znalosti v tomto směru chybí mnoha zdravotníkům – nejen sestrám, ale i lékařům. Stačí se rozhlédnout po ambulancích a v nemocnicích. Také občas vidíte to, co já? Neměli by být lékaři vzorem? Možná sami nevědí, jak na to.

Jistě, o základním pravidlu, že snížení příjmu potravy a zvýšení pohybu vede k hubnutí, jsme někdy slyšeli snad všichni. Tento přístup má i svou matematickou logiku, ale mně nebyl nic platný.

Jednak nepatřím k těm, kteří by dokázali

  • jen tak mávnutím proutku významně snížit příjem. Hlad je přece signálem k tomu, že se člověk má najíst. Navíc jsem neměla pocit, že bych se přejídala;
  • a rozhodně ani k těm, kteří by dokázali celé dny prosedět na gauči.

Pohybu jsem nikdy neměla málo. Tři děti, vnoučata, zaměstnání, práce na statku, na zahradě, péče o zvířata… Jenom to už je samo o sobě dost pohybu na to, aby člověk ty snědené kalorie spálil, nebo ne?

Přesto jsem vsadila na ještě větší fyzickou aktivitu. Spojila jsem se se svou kamarádkou a pravidelně jsme 2-3krát týdně přidaly 7 km chůze nordic walking. Myslíte si, že se to na váze nějak projevilo?

Vůbec ne.

Za čtyři roky jsem už měla o 10 kg více a měla jsem takovou pneumatiku, že jsem si v autě musela rozepnout kalhoty, abych se necítila škrcená. Byla jsem z toho zoufalá, ale ani to ještě nebyl zdaleka konec negativních změn, které se mi začaly v přechodu dít. 

Myslíte si, že to končí jenom nadváhou?

Kéž by. Čím více tuku přetékalo, tím více přibývalo zdravotních potíží, a v hlavě mi běžel stále silněji alarm: „Nechci být tlustá a nemocná ženská!”

Nemoc a obezita přece nejsou sexy.

Seznam léků, které jsem až doposud nikdy před tím nepotřebovala, se neustále rozrůstal:

  • Tonopan — proti bolestem hlavy (migrénám),
  • Halcion — na problémy se spánkem, 
  • Pantoloc — na žaludeční reflux, 
  • Dorsiflex + Ibuprofen — na stále častější bolesti zad (výhřez meziobratlové ploténky),
  • Cetirizin — na potravinové alergie (hlavně jablka). Až do svých 50 let jsem nikdy žádné alergie neměla, tak proč najednou teď? 

Neustále jsem tyto léky nosila u sebe. Nedovolila jsem si bez nich nikam odjet. Kdo trpíte na alergii, migrény, žaludeční reflux atd., víte o tom své.

Prostě se moje postava a kvalita zdraví v přechodu sunuly někam „do kopru“. Bylo to jako ve zlém snu. A to jsem se ještě nezmínila o infuzích na bolesti zad, o operaci kolena, artróze ramenních kloubů, tmavých kruzích pod očima, věčné únavě a o vlasech, které byly do druhého dne opět mastné atd.

Kdy svitla naděje, že se dá něco změnit?

Byla to náhoda. Přišel rok 2012 a můj pohled na věc se v době, kdy jsem se pomalu smiřovala s tím, že už to jinak nebude, změnil díky zahraniční přednášce o vlivu střední mikroflóry na kvalitu zdraví a tělesnou váhu člověka.

Tato přednáška byla přesně tím, co jsem potřebovala vědět. Po čtyřech letech tloustnutí a zhoršování zdraví nastal můj bod zlomu a největší AHA moment, jaký jsem do té doby mohla zažít. 

Získala jsem informace, které jsem do té doby neměla. Výzkum střevní mikroflóry sice byl v té době ještě „v plenkách“, ale už tehdy mi otevřel oči natolik, že jsem konečně začala chápat,  jak je možné, že člověk tloustne, přestože jí a žije zdravě.

Američtí vědci Bernhard Samuel a Jonathan Gordon mimo jiné prohlásili, že: „Množství přijatých kalorií nevypovídá nic o tom, kolik z nich tělo dokáže opravdu využít.”

To byl jeden z mnoha AHA momentů, které změnily můj pohled na:

  • způsob hubnutí
  • i na důvody vzniku mnoha zbytečných civilizačních nemocí. 

Dnes už víme, že střevní bakterie jsou těmi, kdo se v našem organismu podílí na neuvěřitelném množství biochemických reakcí, jimiž ovlivňují naše celkové zdraví, včetně tělesné váhy.

Najednou jsem poznala prvního ze dvou hlavních „viníků“, kteří mohli za narůstající váhu, tmavé kruhy pod očima i za všechny další zdravotní problémy, ale hlavně – včetně toho, že se mi i přes veškerou snahu nedařilo  zhubnout. 

Tato přednáška mi nejen otevřela oči, ale hlavně změnila život.

Logika nemusí být vždy na první pohled jasná

Poznatky o tom, jakou MOC střevní mikroflóra má, mě natolik fascinovaly, že jsem následujících sedm let zasvětila velmi intenzivnímu studiu této problematiky.

Dalajlama říká: „Prvním krokem na cestě ke štěstí je učení se“. A byť jsem své vzdělávání zdravotní sestry ukončila s červeným diplomem, začala jsem studovat znovu.

Mými učiteli se stali zahraniční vědci, prominentní lékaři, biologové, odborníci na výživu s lékařskými diplomy, mezi něž patří například: David Perlmutter, Sebastian Jutzi, Franz Milz, Kurt Mosetter, Michaela Axt-Gardemann, Giulia Enders, Natasha Campbell-McBride a další specialisté zabývající se výzkumem střevního mikrobiomu a jeho vlivu na zdraví a tělesnou váhu člověka.

Postupně mi začal docházet i význam slov biologa Jeffrey I. Gordona, který o střevních bakteriích prohlásil, že: „jejich vliv jde daleko za hranice našeho očekávání”.

Když si uvědomím, že na světě trpí miliarda lidí nadváhou a navíc, že dokonce od roku 2006 je těch tlustých na Zemi už více než těch, kdo hladovějí, je jasné, že na „hubnoucím průmyslu” něco nefunguje.

Touha po vědomostech této problematiky se stala mou vášní a doslova mou posedlostí.

Zvědavost je mocná.

Ne nadarmo se říká, že informace jsou zbraň

Už vím, co jsem nevěděla a ani netušila, totiž jak málo stačí ve výživě změnit, aby se děly doslova zázraky. A stasly se. 

Během čtyř měsíců jsem získala zpět svou původní váhu i kvalitu zdraví. 

Nastal konec čtyřleté pneumatiky v pase, bolestí, špatného spánku i pomyslného zdraví, udržovaného pomocí léků. Už jsem je nepotřebovala, ani jediný. A tak to už zůstalo.

Vítězství, o kterém se mi ani nesnilo

Zde na této fotografii jsem o 5 let starší než v době, kdy jsem zhubla svých  10 kg. Jak můžete vidět, žádný jo jo efekt se nekonal a dodnes nekoná.

Dnes, když vám o dvanáct let později píši tuto osobní zpověď, máme už rok 2024 a situace je stále stejná. Cítím se skvěle.

Sama na sobě jsem si ověřila, že metoda nápravy dvou nejdůležitějších faktorů, které za nadváhou a špatným zdravotním stavem v drtivé většině případů stojí, jednoznačně funguje.

 

Také toužíte zhubnout? Je to snadné

Vy už totiž nemusíte utrácet statisíce korun a věnovat léta intenzivnímu studiu mnoha oborů, jako jsem to činila já, abych získala vědomosti, které vám dnes mohu poskytnout. To nejdůležitější pro vás jsem zpracovala do vzdělávacího online kurzu:

CHCI ZHUBNOUT, CO MI POMŮŽE?

CHCI ZLEPŠIT ZDRAVÍ, CO MI POMŮŽE?

To, že se vám doposud nepodařilo zhubnout nebo se zbavit chronických zdravotních potíží, neznamená, že se vám to nemůže podařit nyní. Váš dosavadní neúspěch vypovídá jen o tom, že způsoby, kterými jste se pokoušeli dosáhnout jakékoli změny, byly špatné a nefunkční.

Získejte zdarma 1. a 2. díl

I když stárnutí nezastavíme, můžeme ho výrazně zpomalit. I ve stáří si lze užívat života ve zdraví, vitalitě a soběstačnosti, pokud víte, jak na to. Nabízím vám možnost stáhnout si první dva díly zdarma a možná najednou zjistíte, že také zatoužíte po tom, chtít vědět více.