Jak mohou běžné léky na žaludek nečekaně souviset s rizikem rakoviny střev?

Máte obavy o své zdraví a přemýšlíte, co můžete skutečně ovlivnit?

Možná vás překvapí, že riziko některých onemocnění, včetně rakoviny střev, může souviset s faktory, které bychom na první pohled nečekali.

Vědci dnes zkoumají také možnou úlohu střevního a ústního mikrobiomu při vzniku a rozvoji některých onemocnění, včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Co má zdraví ústní dutiny společného se střevy?

Existuje bakterie – Fusobacterium nucleatum, která běžně žije v našich ústech, aniž by nám musela způsobovat potíže. Při narušení rovnováhy ústního mikrobiomu se však může podílet na zánětlivých procesech.

Co je na tom překvapivé?

Tato bakterie byla nalezena také v nádorech tlustého střeva a vědci zkoumají její možnou úlohu při jejich vzniku a rozvoji.

Zajímavá je i další souvislost: léky snižující tvorbu žaludeční kyseliny, zejména inhibitory protonové pumpy (například omeprazol, pantoprazol nebo Emanera), mohou měnit složení střevního mikrobiomu.

To však samo o sobě neznamená, že tyto léky způsobují rakovinu střev.

Jaký je v tom problém?

Tyto léky potlačují tvorbu žaludeční kyseliny (kyseliny chlorovodíkové – HCl), a tím oslabují přirozenou „kyselinovou obranu“, která pomáhá bránit pronikání některých nežádoucích mikroorganismů do střev.

Na jedné straně mohou přinášet významnou úlevu od žaludečních obtíží, na druhé straně může být jejich užívání, zejména dlouhodobé, spojeno s určitými zdravotními riziky a změnami složení střevního mikrobiomu.

Jakou roli hraje žaludeční kyselina?

Žaludeční kyselina má velmi nízké pH a představuje jednu z přirozených obranných bariér našeho organismu.

Pomáhá ničit řadu mikroorganismů, které se do těla dostávají například potravou nebo slinami. Pokud je její tvorba dlouhodobě potlačována, mohou některé mikroorganismy snadněji přežívat průchod žaludkem a dostávat se do střev.

Vědci zkoumají, zda se tento mechanismus může týkat také bakterie Fusobacterium nucleatum. Přímá souvislost však zatím není jednoznačně prokázána.

Inhibitory protonové pumpy působí tak, že blokují enzym v buňkách žaludeční sliznice, který je potřebný k tvorbě žaludeční kyseliny.

Užíváte tyto léky dlouhodobě? Poraďte se se svým lékařem, zda jsou ve vašem případě stále potřebné a zda je jejich dávka přiměřená. Bez porady s lékařem je nevysazujte.

Jaké mohou být důsledky proniknutí této bakterie do střev?

Pokud se Fusobacterium nucleatum v ústní dutině nadměrně rozmnoží, může se podílet na zánětech dásní a závěsného aparátu zubů (parodontitidě), které mohou v pokročilých případech vést až ke ztrátě zubů.

To však nemusí být jediný problém.

Tato bakterie se může z úst dostávat také do střev. Vědci ji opakovaně nacházejí ve tkáních nádorů tlustého střeva a konečníku a zkoumají její možný podíl na jejich vzniku a rozvoji.

Jak je to možné?

Jednou z přirozených ochran našeho organismu je zdravá rovnováha střevního mikrobiomu, která pomáhá bránit nadměrnému množení nežádoucích mikroorganismů.

Pokud je však tato rovnováha narušena – vzniká dysbióza – mohou některé bakterie získávat příznivější podmínky pro své množení.

Narušená rovnováha střevního mikrobiomu přitom nemusí souviset pouze s trávením. Její možné vztahy k zánětlivým procesům, metabolismu a celkové vitalitě přibližuji také v 5. dílu série Mužská vitalita – Mikrobiom: překvapivý orgán, který ovlivňuje i mužskou vitalitu.

Fusobacterium nucleatum může v určitých podmínkách podporovat zánětlivé procesy a ovlivňovat prostředí střevní sliznice způsobem, který může napomáhat rozvoji již vzniklého nádoru.

Jak může tato bakterie podporovat rakovinné procesy?

Vědecké studie ukazují, že lidé s rakovinou tlustého střeva a konečníku mívají často odlišné složení střevního mikrobiomu než zdraví jedinci. Vědci navíc zjistili, že se bakterie Fusobacterium nucleatum v některých nádorech vyskytuje ve výrazně vyšším množství než v okolní zdravé tkáni.

Proč je to důležité?

Výzkumy naznačují, že tato bakterie může prostřednictvím svých povrchových struktur a dalších biologických mechanismů:

  • narušovat přirozenou regulaci buněk, včetně programované buněčné smrti (apoptózy), která pomáhá organismu odstraňovat poškozené nebo abnormální buňky,
  • ovlivňovat činnost imunitních buněk, a tím oslabovat některé obranné mechanismy organismu proti nádoru,
  • podporovat zánětlivé procesy a množení nádorových buněk, což může přispívat k růstu nádoru,
  • ovlivňovat odpověď na některé druhy protinádorové léčby, jak naznačují především experimentální výzkumy.

Znamená to, že tato bakterie způsobuje rakovinu střev?

Tak jednoduché to není. Vědecké poznatky ukazují, že Fusobacterium nucleatum může podporovat prostředí příznivé pro růst nádoru, ale její přítomnost sama o sobě neznamená, že rakovinu vyvolá. Její přesná úloha při vzniku onemocnění se stále zkoumá.

Jak se můžeme bránit?

1. Nepodceňujte péči o ústní dutinu.

Pravidelné čištění zubů, mezizubních prostor a dentální hygiena pomáhají předcházet zánětům dásní a parodontitidě. Tím také přispívají k udržování zdravé rovnováhy ústního mikrobiomu, jehož součástí je i Fusobacterium nucleatum.

2. Udržujte zdravou rovnováhu střevního mikrobiomu.

Bakterie žijící ve vašich střevech mají důležitou úlohu při udržování zdraví střevní sliznice, správném fungování imunitního systému a regulaci zánětlivých procesů.

Proč je to důležité?

  • Buňky střevní sliznice se neustále obnovují. Při jejich dělení mohou vznikat chyby, které organismus za normálních okolností dokáže prostřednictvím svých opravných a ochranných mechanismů rozpoznávat a napravovat. Některé poškozené buňky také odstraňuje.
  • Pro správné fungování a obnovu střevní sliznice je důležitá dostatečná výživa a zdravé prostředí ve střevech.
  • Jednou z důležitých látek je butyrát (kyselina máselná), který vzniká při fermentaci vlákniny určitými střevními bakteriemi. Představuje významný zdroj energie pro buňky tlustého střeva a pomáhá udržovat zdravou střevní bariéru.
  • Výzkumy navíc ukazují, že butyrát může ovlivňovat zánětlivé procesy, regulaci buněčného dělení i programovanou buněčnou smrt (apoptózu). V laboratorních podmínkách byly pozorovány také jeho účinky na některé nádorové buňky.

Střevní bariéra přitom není jen pasivní překážkou. Její správné fungování je důležité pro komunikaci mezi střevním prostředím a imunitním systémem. Jaké důsledky může mít narušení této bariéry, vysvětluji podrobněji v článku Syndrom propustného střeva.

Co si z toho odnést?

Zdravý střevní mikrobiom vytváří podmínky, které podporují přirozené ochranné mechanismy organismu. To ovšem neznamená, že samotná péče o mikrobiom dokáže zabránit vzniku rakoviny.

Pokud chcete udělat něco pro své zdraví a snížit riziko některých onemocnění, začněte u svého talíře a u svých úst.

Dopřejte svým střevním bakteriím dostatek vlákniny a rozmanité rostlinné stravy, pečujte o své zuby, pravidelně se hýbejte a nezapomínejte na preventivní vyšetření, včetně doporučeného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Dopřejte svým prospěšným střevním bakteriím tu nejlepší péči. Zdravý střevní mikrobiom je váš skrytý bodyguard, který pomáhá chránit střevní prostředí a podporovat přirozené obranné mechanismy organismu. Stojí za to o něj pečovat a udržovat ho v dobré kondici.

Pokud vás tato témata zaujala, můžete se podívat na můj vzdělávací program, ve kterém se věnuji souvislostem mezi stravou, střevním mikrobiomem a zdravím. Ukáže vám cestu k lepšímu pochopení vašeho těla a k tomu, jak mu dopřát to, co skutečně potřebuje.

Podívejte se na věci jinak.

Není to jen o hubnutí, ale o tom, jak žít zdravěji a spokojeněji.

S přáním života ve zdraví

Helena

📚 Vědecké zdroje a odborné studie – kliknutím rozbalit

1. Fusobacterium nucleatum a rakovina tlustého střeva

Alon-Maimon T., Mandelboim O., Bachrach G. (2022). Fusobacterium nucleatum and cancer. Periodontology 2000.

Odborný přehled popisuje souvislost mezi bakterií Fusobacterium nucleatum, která se běžně vyskytuje v ústní dutině, a nádorovými onemocněními, zejména rakovinou tlustého střeva. Vědci zkoumají, jak tato bakterie může podporovat růst nádoru, ovlivňovat imunitní reakce a přispívat k odolnosti některých nádorových buněk vůči léčbě.

Vědecký zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9315032/

2. Jak může Fusobacterium nucleatum ovlivňovat nádorové buňky

Fusobacterium nucleatum and colorectal cancer: From phenomenon to mechanism. (2022). Frontiers in Cellular and Infection Microbiology.

Odborný přehled shrnuje poznatky o výskytu bakterie Fusobacterium nucleatum v nádorech tlustého střeva, jejím možném původu v ústní dutině a mechanismech, kterými může ovlivňovat zánět, množení nádorových buněk, imunitní prostředí a odpověď na léčbu.

Vědecký zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9745098/

3. Butyrát – výživa střevních buněk a vliv na nádorové procesy

Donohoe D. R. a kol. (2012). The Warburg Effect Dictates the Mechanism of Butyrate Mediated Histone Acetylation and Cell Proliferation. Molecular Cell.

Experimentální studie vysvětluje, proč butyrát (kyselina máselná) slouží jako významný zdroj energie pro zdravé buňky tlustého střeva, zatímco v některých nádorových buňkách může ovlivňovat aktivitu genů a brzdit jejich množení. Výsledky pomáhají objasnit ochranné mechanismy spojené s činností střevního mikrobiomu, samy však neprokazují prevenci rakoviny u lidí.

Vědecký zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3513569/

4. Léky na žaludek mohou měnit střevní mikrobiom

Imhann F. a kol. (2016). Proton pump inhibitors affect the gut microbiome. Gut.

Studie zahrnující 1 815 osob zjistila souvislost mezi užíváním inhibitorů protonové pumpy a změnami složení střevního mikrobiomu. Výsledky podporují poznatek, že potlačení žaludeční kyseliny může ovlivňovat mikroorganismy osídlující trávicí trakt.

Vědecký zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4853569/

5. Potlačení žaludeční kyseliny a bakterie pocházející z úst

Jackson M. A. a kol. (2016). Proton pump inhibitors alter the composition of the gut microbiota. Gut.

Výzkum u 1 827 osob zjistil, že užívání inhibitorů protonové pumpy souvisí se změnami střevního mikrobiomu, včetně vyššího zastoupení některých bakterií typických pro ústní dutinu a horní část trávicího traktu. Studie podporuje význam žaludeční kyseliny jako přirozené ochranné bariéry. Neprokazuje však, že tyto léky způsobují rakovinu střev.

Vědecký zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4853574/

6. Nový objev: určitá skupina Fusobacterium nucleatum souvisí s rakovinou střev

  • A distinct Fusobacterium nucleatum clade dominates the colorectal cancer niche.* (2024). Nature.

Výzkumníci identifikovali specifickou genetickou skupinu bakterie Fusobacterium nucleatum, která je výrazně spojena s nádory tlustého střeva. Výsledky naznačují, že různé kmeny této bakterie nemusejí mít stejné vlastnosti a že některé mohou být pro nádorové prostředí zvlášť významné.

Vědecký zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11006615/

7. Vláknina a nižší riziko rakoviny tlustého střeva

Reynolds A. a kol. (2019). Carbohydrate quality and human health: a series of systematic reviews and meta-analyses.The Lancet.

Rozsáhlá analýza vědeckých poznatků zjistila, že vyšší příjem vlákniny a celozrnných potravin je spojen s nižším rizikem řady chronických onemocnění, včetně rakoviny tlustého střeva. Podporuje doporučení zařazovat do jídelníčku dostatek potravin bohatých na vlákninu.

Vědecký zdroj: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30638909/

Helena Havránková
Diplomovaná zdravotní sestra s dlouholetou praxí ve zdravotnictví. Dlouhodobě se zajímá o střevní mikrobiom a jeho souvislosti s metabolismem, výživou a celkovým zdravím.

Možná právě i vy řešíte, proč se vám nedaří zhubnout, cítíte únavu nebo se vaše zdraví nevyvíjí tak, jak byste si přáli. Často za tím stojí souvislosti, které na první pohled nevidíme.

Vytvořila vzdělávací online program zdarma Skryté souvislosti, zaměřený na propojení mezi střevním mikrobiomem, metabolismem a zdravím. Zjistit více o programu >>

Poodhaluje v něm klíčovou roli střevních bakterií pro naše zdraví a názorně vysvětluje, jak střevní mikrobiom ovlivňuje metabolické procesy, regulaci tělesné hmotnosti a imunitní systém a jak může souviset se vznikem některých chronických civilizačních onemocnění.

Jejím cílem je pomáhat lidem porozumět souvislostem mezi střevním prostředím, imunitou, metabolismem a celkovým zdravím. Ukazuje, že zdraví není výsledkem fungování jednotlivých orgánů izolovaně, ale jejich vzájemné spolupráce.