
Nevíte, proč se vám nedaří zhubnout nebo si dosaženou váhu udržet?
Jste unavení z neustálého boje s kily navíc?
Možná za tím stojí vaše střevní mikroorganismy.
Ano, střevní bakterie mají vliv na naši tělesnou váhu a patří mezi klíčové faktory, které ovlivňují úspěch při hubnutí.
Vědecké studie ukazují, že střevní mikroflóra obézních a štíhlých lidí se liší.
Některé bakterie totiž dokážou z potravy získat více kalorií než jiné.
To znamená, že i při stejném příjmu jídla můžete přibírat, aniž byste si toho byli vědomi.
Tyto kalorie navíc představují skrytý příjem energie, o kterém často vůbec nevíte.
Většinu z vás při hubnutí zajímá, kolik kilogramů zhubnete a jak rychle.
Jenže skutečný problém není v rychlosti.
Rozhodující je obnovení rovnováhy ve střevní mikroflóře.
Bez ní totiž nebudou výsledky nikdy trvalé.
Mnoho lidí už někdy dokázalo zhubnout – i ti, kteří měli výraznou nadváhu.
Problém ale nastává ve chvíli, kdy se váha vrací zpět.
Důvodem bývá často nevhodné složení střevní mikroflóry.
Pokud neobnovíte rovnováhu ve střevní mikroflóře, udržíte si váhu jen za cenu dlouhodobé a velmi přísné disciplíny.
„Obezitogenní“ mikroflóra je totiž mimořádně efektivní.

Profesorka Dr. Michaela Axt-Gardemann, která se dlouhodobě věnuje vztahu mezi střevní mikroflórou a vznikem nadváhy, uvádí, že kalorické tabulky potravin v mnoha případech přestávají dávat smysl.
Ve své knize „Schlank mit Darm – mit der Richtigen Darmflora zum Wunschgewicht“ (Se správnou střevní flórou k dosažení požadované hmotnosti) uvádí, že:
Jeden banán nám podle běžných tabulek poskytuje přibližně 100 kalorií, hamburger kolem 300 kcal a porce těstovin s omáčkou asi 400 kcal.
To jsou ale jen tabulkové hodnoty.
To, kolik energie tělo skutečně využije, se může člověk od člověka výrazně lišit.
„Obezitogenní“ bakterie byly v minulosti pro člověka velkou výhodou. V obdobích nedostatku dokázaly z potravy získat maximum energie, což pomáhalo přežít.
Dnes ale žijeme v prostředí, kde je jídla nadbytek. A právě v takových podmínkách se tyto bakterie stávají problémem.
V dobách, kdy lidé byli odkázáni na to, co uloví nebo nasbírají, byla tato schopnost otázkou přežití.
Dnes nám ale tyto „super-bakterie“ mohou naopak přinášet až příliš mnoho energie.
A právě to může být důvod, proč se vám nedaří váhu udržet.
Aby tato rovnováha mohla fungovat, je potřeba pečovat o prospěšné střevní bakterie a dodávat jim správnou výživu.
Převaha těchto bakterií má pro naše zdraví zásadní význam.

Je potřeba si uvědomit, že to, co jíme my, ovlivňuje i to, co „jí“ naše střevní mikroflóra.
Jsme to tedy my, kdo rozhoduje, zda se ve střevech budou přemnožovat škodlivé bakterie (včetně těch, které nám „tajně“ dodávají kalorie),
nebo naopak prospěšné bakterie, které jsou důležité pro udržení zdraví.
Jedním z důležitých produktů těchto bakterií je kyselina máselná (butyrát).
Ta patří mezi nejvýznamnější zdroje výživy pro buňky tlustého střeva.
Bez ní nemůže být střevo dlouhodobě zdravé, protože jen dobře vyživená střevní výstelka může být základem prevence zánětlivých onemocnění.
V našich střevech se nacházejí biliony mikroorganismů – prospěšných i škodlivých.
„Obezitogenní“ bakterie jsou přirozenou součástí každého z nás, včetně štíhlých lidí.
Rozdíl je ale v jejich množství.
U lidí s nadváhou jsou často přemnožené, zatímco u štíhlých lidí zůstávají v menšině.
Podstatný rozdíl, proč někteří lidé zůstávají štíhlí, i když jedí více než vy, spočívá ve vyváženosti mikrobiomu.
Proto není důležité soustředit se jen na rychlost hubnutí, ale především na obnovu rovnováhy ve střevní mikroflóře.
Prospěšné bakterie dokážou účinně potlačovat škodlivé mikroorganismy a udržovat je „v šachu“, aby se nemohly přemnožit.
Tím nás chrání nejen před různými zdravotními problémy, ale i před nežádoucí nadváhou, která nemusí být způsobena přejídáním.

Jak velký vliv mohou mít „obezitogenní“ bakterie, si ukážeme na konkrétním příkladu.
Věděli jste, že až 80 % obsahu stolice tvoří odumřelé mikroorganismy?
To ale není to nejzajímavější.
Vědci zjistili, že pokud se sníží množství „žádoucích“ bakterií o 20 % a zároveň vzroste podíl „obezitogenních“ o 20 %, tělo si z potravy uloží o 150–200 kalorií denně navíc.
Ptáte se, jak je to možné? Kam se tyto „chybějící“ kalorie poděly?
Odpověď je jednoduchá – uložily se do zásob ve vašem těle.
Nejčastěji v oblasti břicha a stehen.
„Obezitogenní“ bakterie dokážou potravu využít natolik účinně, že tělu mohou „tajně“ dodávat o 150–200 kalorií denně navíc oproti štíhlým lidem.
Jejich přemnožení je proto spojeno s nárůstem tělesné hmotnosti.
„Já tloustnu snad i jen ze vzduchu.“
„Jak je možné, že jíme stejně, ale já přibírám a ty ne?“
„Proč i při malém množství jídla stále přibírám?“
Možná už tušíte, proč se to děje.
Odpověď totiž spočívá ve složení vaší střevní mikroflóry.
Rozdíl mezi vámi a vaší kamarádkou není jen v množství jídla, ale především ve složení střevní mikroflóry.
I když se 150–200 kalorií denně navíc nemusí zdát jako velké číslo, v průběhu roku to může znamenat nárůst hmotnosti až o 10 kg.
A to už je rozdíl, který nelze přehlédnout.
Zbavit se 10 kg tuku je náročné a vyžaduje dlouhodobé úsilí.
Znamená to spálit přibližně 70 000 kcal navíc.
A buďme upřímní – čím vyšší je hmotnost, tím náročnější je jakýkoli pohyb.
V této situaci je nejúčinnější upravit výživu tak, abyste podpořili prospěšné bakterie a zároveň omezili ty „obezitogenní“.
Tím můžete výrazně snížit skrytý příjem kalorií, o kterém jste doposud neměli ani tušení.
Pokud vás zajímají podrobnosti, ráda vás přivítám ve volně dostupném vzdělávacím programu.
Dozvíte se, jak ovlivnit složení střevní mikroflóry a podpořit tak úspěšné a dlouhodobé hubnutí.