
Nevíte, proč se vám nedaří zhubnout nebo si dosaženou váhu udržet?
Jste unavení z neustálého boje s kily navíc?
Možná za tím stojí vaše střevní mikroorganismy.
Ano, střevní mikrobiom může ovlivňovat naši tělesnou hmotnost i to, jak organismus hospodaří s energií.
Vědecké studie ukazují, že složení střevního mikrobiomu se u lidí s obezitou a u štíhlých lidí může lišit. Střevní mikroorganismy se totiž podílejí nejen na zpracování některých složek potravy, ale také na tvorbě látek, které ovlivňují metabolismus, zánětlivé procesy a regulaci hladu a sytosti.
To může být jeden z důvodů, proč dva lidé reagují na podobný jídelníček odlišně.
Hubnutí tedy není jen otázkou počítání kalorií. Důležitou roli hraje také to, co se odehrává uvnitř našeho těla – včetně střevního mikrobiomu.
Možná vás překvapí, že dva lidé nemusí ze stejného množství potravy získat přesně stejné množství využitelné energie.
Střevní mikroorganismy totiž dokážou zpracovávat i některé složky potravy, které naše vlastní trávicí enzymy nerozloží.
Výzkumy ukazují, že střevní mikrobiom může být jedním z faktorů ovlivňujících energetickou výtěžnost potravy.
Jak velký rozdíl to může znamenat? Podívejme se na konkrétní vědecká zjištění.

Věděli jste, že dva lidé nemusí ze stejného jídla získat přesně stejné množství využitelné energie?
Kalorické tabulky nám říkají, kolik energie potraviny přibližně obsahují. Neříkají však úplně přesně, kolik energie z nich náš organismus skutečně získá.
Na tuto zajímavou souvislost upozorňuje také profesorka Dr. med. Michaela Axt-Gadermann ve své knize Schlank mit Darm – Mit der richtigen Darmflora zum Wunschgewicht.
Vysvětluje, že některé střevní mikroorganismy dokážou zpracovávat i složky potravy, které naše vlastní trávicí enzymy nedokážou rozložit.
Jde především o určité druhy vlákniny a dalších nestravitelných sacharidů.
Při jejich fermentaci vznikají mimo jiné mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které může náš organismus využívat jako zdroj energie. Současně mají důležité funkce v regulaci metabolismu a zdraví střev.
Výzkumy ukazují, že střevní mikrobiom může ovlivňovat množství energie, které organismus z potravy získá.
Ve studii publikované v roce 2011 vědci sledovali 21 lidí a zkoumali vztah mezi složením jejich střevního mikrobiomu a množstvím energie vylučované stolicí.
Zjistili, že u štíhlých účastníků souviselo zvýšení relativního zastoupení bakteriální skupiny Firmicutes o 20 % a odpovídající snížení Bacteroidetes s vyšší energetickou výtěžností potravy přibližně o 150 kcal denně.
To je zajímavé zjištění. Neznamená však, že každý člověk s vyšším zastoupením Firmicutes automaticky přibírá. U účastníků s obezitou se totiž stejná souvislost neprokázala.
Další kontrolovaná studie z roku 2023 ukázala, že při stravě zaměřené na podporu střevního mikrobiomu účastníci vylučovali stolicí v průměru o 116 kcal denně více než při kontrolní západní stravě. Jejich organismus tak z přijaté potravy získával méně využitelné energie.
Střevní mikrobiom tedy může ovlivňovat naši energetickou bilanci. Není však jediným faktorem, který rozhoduje o přibírání nebo hubnutí.
Schopnost střevních mikroorganismů získávat energii z obtížně stravitelných složek potravy mohla být pro naše předky výhodná, zejména v obdobích omezené dostupnosti jídla.
Dnes, kdy máme často k dispozici energeticky bohatou stravu, nás zajímá také to, zda rozdíly ve složení a činnosti střevního mikrobiomu mohou přispívat k nadváze.
Výzkum naznačuje, že mohou. Zároveň ale ukazuje, že rozhodující není jednoduché rozdělení bakterií na ty, které nás dělají štíhlými, a ty, které způsobují tloustnutí.
Důležité je celé prostředí střevního mikrobiomu, jeho rozmanitost, metabolická aktivita a především způsob, jakým se vzájemně ovlivňují mikroorganismy, naše strava a organismus.
Proto při hubnutí nestačí sledovat pouze čísla v kalorických tabulkách. Smysl má věnovat pozornost také kvalitě potravin, dostatku vlákniny a dlouhodobé péči o zdraví střev.
Střevní mikrobiom tvoří složité společenství mikroorganismů, které spolu neustále komunikují a ovlivňují prostředí našich střev.
Pro naše zdraví není rozhodující pouze přítomnost jednotlivých bakterií, ale také jejich vzájemná rovnováha, rozmanitost a metabolická aktivita.
Složení střevního mikrobiomu přitom můžeme do určité míry ovlivňovat – především prostřednictvím každodenní stravy.
A právě zde se dostáváme k jedné z nejdůležitějších souvislostí.

To, co jíme my, je zároveň potravou pro naše střevní mikroorganismy.
A podle toho, jaké živiny jim pravidelně dodáváme, vytváříme podmínky pro růst a aktivitu různých skupin bakterií.
Například některé druhy vlákniny a další prebiotické látky slouží jako potrava pro mikroorganismy, které při jejich fermentaci vytvářejí látky důležité pro naše zdraví.
Mezi nejvýznamnější patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) – především acetát, propionát a butyrát.
Butyrát neboli kyselina máselná je jedním z hlavních zdrojů energie pro buňky vystýlající tlusté střevo (kolonocyty).
Jeho význam však nekončí u výživy střevních buněk.
Butyrát se podílí také na:
Dostatečná tvorba butyrátu tak může přispívat k udržování zdravého střevního prostředí a správné funkce střevní sliznice.
A právě zde vidíme, proč není vhodné rozdělovat střevní bakterie jednoduše na ty, které nám „přidávají kalorie“, a ty, které nám pomáhají hubnout.
Stejné mikrobiální procesy, při nichž organismus získává určité množství energie z vlákniny, totiž zároveň vytvářejí látky důležité pro zdraví střev.
Cílem proto není zbavit se bakterií, které dokážou z potravy získávat energii, ale podporovat zdravě fungující a rozmanitý střevní mikrobiom.
Proč někteří lidé snadněji přibírají, zatímco jiní si dokážou udržovat stabilní hmotnost, přestože se jejich jídelníček na první pohled příliš neliší?
Jedna z možných odpovědí se může skrývat také ve střevním mikrobiomu.
V našich střevech žijí biliony mikroorganismů, které se podílejí na trávení, metabolismu a komunikaci mezi střevem a ostatními orgány.
Vědci zjistili, že složení a funkce střevního mikrobiomu se u lidí s obezitou a u štíhlých lidí mohou lišit.
Dřívější výzkumy věnovaly velkou pozornost především dvěma velkým skupinám bakterií – Firmicutes a Bacteroidetes (dnes označovaným také jako Bacillota a Bacteroidota).
Některé studie naznačovaly, že u lidí s obezitou může být vyšší zastoupení Firmicutes, jejichž některé druhy dokážou účinně zpracovávat obtížně stravitelné složky potravy.
Novější výzkumy však ukazují, že samotný poměr těchto dvou skupin bakterií nedokáže spolehlivě určit, zda člověk bude štíhlý, nebo bude mít nadváhu.
Důležitější může být to, jaké konkrétní mikroorganismy ve střevech žijí, jaké látky vytvářejí a jak ovlivňují metabolické procesy.
Střevní mikrobiom totiž neovlivňuje pouze zpracování potravy.
Prostřednictvím svých metabolitů může působit také na signální mechanismy, které se podílejí na regulaci hladu, sytosti, metabolismu glukózy a hospodaření s energií.
Například mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) mohou prostřednictvím střevních receptorů ovlivňovat uvolňování hormonů, jako jsou GLP-1 a PYY, které se účastní regulace chuti k jídlu.
To však neznamená, že samotná změna mikrobiomu automaticky povede ke zhubnutí. Tyto mechanismy jsou složité a jejich skutečný vliv na dlouhodobou tělesnou hmotnost se stále zkoumá.
Rozdíly v tělesné hmotnosti proto nelze vysvětlit pouze množstvím snědeného jídla ani jedinou skupinou střevních bakterií.
Roli hraje také energetický výdej, množství svalové hmoty, hormonální regulace, spánek, pohyb, genetické předpoklady a další faktory.
Péče o střevní mikrobiom však může být důležitou součástí celkové strategie pro podporu metabolického zdraví a dlouhodobé udržení přiměřené tělesné hmotnosti.

Už víme, že střevní mikrobiom může ovlivňovat, kolik využitelné energie organismus z potravy získá.
Co ale může takový rozdíl znamenat v každodenním životě? A proč se někdy zdá, že dva lidé reagují na podobný jídelníček úplně jinak?
Možná jste už někdy slyšeli, nebo si sami řekli:
„Já tloustnu snad i jen ze vzduchu.“
„Jak je možné, že jíme podobně, ale já přibírám a ty ne?“
„Proč se mi nedaří zhubnout, i když mám pocit, že jím málo?“
Odpověď nemusí spočívat pouze v množství snědeného jídla.
Rozdíly mohou souviset také s energetickým výdejem, množstvím svalové hmoty, hormonální regulací, kvalitou spánku a dalšími individuálními faktory.
A jedním z těchto faktorů může být také složení a metabolická aktivita střevního mikrobiomu.
Střevní mikroorganismy totiž ovlivňují nejen zpracování některých složek potravy, ale prostřednictvím svých metabolitů mohou působit i na mechanismy regulující hlad, sytost a metabolismus.
Představme si, že organismus dlouhodobě získává z potravy o 150 kcal denně více.
Za jeden rok by to matematicky představovalo přibližně 54 750 kcal energie navíc.
To už rozhodně není zanedbatelné množství.
Neznamená to však automaticky, že člověk za rok přibere 7 nebo 10 kilogramů tuku.
Organismus totiž není jednoduchá kalorická kalkulačka. Na změny tělesné hmotnosti reaguje také změnami energetického výdeje, chuti k jídlu a dalšími adaptačními mechanismy.
Navíc nelze předpokládat, že rozdíl naměřený v krátkodobé studii přetrvává u každého člověka po celý rok.
Výzkum střevního mikrobiomu nám tak odhaluje další zajímavou souvislost:
Při hubnutí nezáleží pouze na tom, kolik kalorií přijímáme, ale také na tom, jak náš organismus s přijatou energií hospodaří.
A střevní mikrobiom může být jedním z faktorů, které do tohoto procesu zasahují.
Pokud chcete zhubnout a především si dosaženou hmotnost dlouhodobě udržet, nemusíte se soustředit pouze na počítání kalorií.
Důležité je také vytvořit v organismu podmínky, které podporují zdravý metabolismus, správnou regulaci hladu a sytosti a dobře fungující střevní mikrobiom.
Co pro to můžete udělat?
Úspěšné hubnutí totiž není výsledkem jediného opatření. Je to souhra mnoha procesů, které v našem těle vzájemně souvisejí.
A právě střevní mikrobiom je jedním z důležitých článků této složité mozaiky.
Proč nás někdy přepadá neovladatelná chuť k jídlu? Jak spolu souvisejí střevní mikrobiom, hormony, metabolismus a ukládání tuku? A proč samotné omezování kalorií nemusí vždy přinést dlouhodobý výsledek?
Odpovědi na tyto otázky najdete v mém bezplatném vzdělávacím programu Skryté souvislosti.
Dozvíte se, jak jednotlivé procesy v organismu spolupracují a proč je při péči o zdraví důležité hledat souvislosti místo izolovaných řešení.
👉 Prozkoumejte bezplatný program Skryté souvislosti
1. Jumpertz a kol. (2011) – Střevní mikrobiom a využití energie z potravy
Studie u 21 lidí zjistila, že změny ve složení střevního mikrobiomu mohou souviset s množstvím energie získané z potravy. U štíhlých účastníků byl určitý posun v zastoupení bakteriálních skupin spojen s rozdílem přibližně 150 kcal denně. Zobrazit studii – PubMed
2. Corbin a kol. (2023) – Vliv stravy a mikrobiomu na energetickou bilanci
Kontrolovaná studie ukázala, že při stravě podporující mikrobiom účastníci vylučovali stolicí v průměru o 116 kcal denně více než při kontrolní západní stravě. Složení jídelníčku a střevní mikrobiom tedy mohou ovlivňovat množství energie dostupné organismu. Zobrazit studii – Nature Communications
3. Turnbaugh a kol. (2006) – Mikrobiom a schopnost získávat energii
Experimenty na myších ukázaly, že mikrobiom spojený s obezitou může mít vyšší schopnost získávat energii z potravy. Studie poskytla důležitý základ pro další výzkum souvislostí mezi mikrobiomem a tělesnou hmotností. Zobrazit studii – Nature
4. Walters, Xu a Knight (2014) – Existují bakterie způsobující obezitu?
Metaanalýza ukázala, že samotný poměr bakteriálních skupin Firmicutes a Bacteroidetes není spolehlivým ukazatelem obezity. Vztah mezi složením mikrobiomu a tělesnou hmotností je podstatně složitější. Zobrazit metaanalýzu – PubMed
5. Parada Venegas a kol. (2019) – Význam SCFA a butyrátu pro zdraví střev
Odborný přehled vysvětluje, jak mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), vznikající fermentací vlákniny, podporují střevní bariéru a regulaci imunitních procesů. Butyrát je zároveň důležitým zdrojem energie pro buňky tlustého střeva. Zobrazit odborný článek – Frontiers in Immunology
Michaela Axt-Gadermann – Schlank mit Darm
Populárně-naučná kniha shrnující výzkumy o vztahu střevního mikrobiomu, trávení, metabolismu a tělesné hmotnosti.